Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Životní kontext žáka rozvedených rodičů
REITINGEROVÁ, Nikola
Diplomová práce Životní kontext žáka rozvedených rodičů si klade za cíl popsat a zjistit, jak moc ovlivňuje rozvod rodičů jejich děti a případně životní dráhu těchto jedinců. Teoretická část se zaměřuje především na vymezení základních pojmů, jako je rodina, manželství, rozvod a jeho příčiny. V následné části se zaměřím na porozvodovou péči o děti a na reakce dětí na rozvod. Praktická část je zaměřena na kvantitativní i kvalitativní výzkum. Kvantitativní výzkum je proveden metodou dotazníkového šetření a kvalitativní výzkum je proveden metodou hloubkového rozhovoru. Účastníky obou výzkumů se stali žáci, kteří navštěvují druhý stupeň základní školy. Cílem této části je pomocí kombinace dotazníkového šetření a rozhovorů zjistit, jak rozvod ovlivnil tyto žáky.
Žáci z rozvedených rodin
ZUNTOVÁ, Tereza
V diplomové práci nás budou zajímat hlavně dopady rozvodu rodičů na psychiku dětí a jejich budoucí život. Součástí práce je literární rešerše, která je zaměřena na témata rodiny, rozvodu a následných dopadů rozvodu na dítě. Stejně tak je koncipovaná celá teoretická část. Na téma rodiny nahlížíme mimo jiné i z kontextu historického vývoje, protože v něm spatřujeme významné souvislosti pro současnou dobu, kdy je rozvod rodin stále častější. Kromě historie rodiny se zabýváme také jejími funkcemi a uspořádáním. V oblasti rozvodu se zaměřujeme na charakteristiku jednotlivých druhů rozvodu. Zajímali jsme se také o nejčastější příčiny rozvodu. Velmi důležité nám připadalo zařadit kapitolu o porozvodové péči o dítě. Poslední kapitolou teoretické časti je kapitola zaměřená přímo na dopady rozvodu na dítě. Řešíme zde hlavně psychickou stránku osobnosti a postoje k životu. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, který je proveden metodou hloubkového rozhovoru. Účastníky výzkumu se stali žáci, kteří právě navštěvují druhý stupeň základní školy a dále ti, kterým se rodiče rozvedli, když druhý stupeň navštěvovali a nyní nahlíží na rozvod s odstupem času.
Sociální poradenství v rodině při rozvodu
UHLÍKOVÁ, Jana
Ke zvolení tématu diplomové práce mě vedla skutečnost, že v posledních letech dochází k velkému počtu rozvodů. Tento fakt dokazují údaje Českého statistického úřadu, ze kterých vyplývá, že se rozvádí každé druhé manželství. Příčiny nelze jednoznačně určit, neboť toto rozhodnutí ovlivňuje mnoho faktorů. Patří mezi ně rostoucí tempo společenských změn, odlišný pohled na řešení problémů a na život, krize partnerů, která vyvolá hluboký a trvalý nesoulad mezi nimi a mnohé další. Rozvod je pro všechny zúčastněné bolestivou záležitostí. Zasahuje do široké oblasti života a důsledky zanechává na dospělých i dětech (v případě rozvodu, kde se za dobu manželství narodily děti). Pokud je rodinná situace natolik vyhrocená a jen těžko se hledá kompromisní řešení problému, je možno využít instituce či zařízení, která nabízí služby sociálního poradenství poskytované na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Sociální poradenství rozlišujeme na základní a odborné. V případě rozvodu se jedná o využití odborného sociálního poradenství a lze je vyhledat například v poradnách pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy, které mají tuto službu řádně registrovanou. Do jaké míry jsou tyto služby využívány, bylo předmětem výzkumu v této diplomové práci. Cílem práce bylo zjistit, zda rodiny v rozvodovém řízení využívají k řešení své situace také sociální poradenství, a s jakým výsledkem. Pro splnění výše uvedeného cíle byly zvoleny tři výzkumné otázky: 1.Z jakého zdroje jsou rodiny informovány o možnosti využití sociálního poradenství? 2.Jakým způsobem pomáhá využití sociálního poradenství řešení životní situace rozvádějícím se rodinám? 3.Co přináší rodinám využití sociálního poradenství? Pro zjištění potřebných informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu a zvolena metoda dotazování. Využito bylo dvou technik dotazníku s uzavřenými otázkami a techniky hloubkového rozhovoru s vybranými respondenty. Výzkum byl rozdělen na dvě fáze. V první fázi bylo použito dotazníku s uzavřenými otázkami, neboť bylo potřeba zjistit, které z rozvádějících se rodin využily při rozvodu služby sociálního poradenství. V této fázi byl základní výzkumný soubor S1 tvořen zástupci, kteří prošli rozvodovým řízením. Celkem se jednalo o 47 oslovených respondentů, kteří byli vybráni na základě metody snowball sampling, kdy dotazovaný, který je tazatelem vybrán, doporučuje další respondenty splňující podmínky výzkumu a všech 47 respondentů s vyplněním dotazníku souhlasilo. Ve druhé fázi výzkumu byly uskutečněny rozhovory s respondenty tvořícími výběrový soubor S2. Byli do něj zařazeni dotazovaní na základě kvótního výběru v případě, že na první položenou otázku dotazníku odpověděli ANO.Tento výběrový soubor byl tvořen 5 respondenty. Rozhovory byly doslovně přepsány do záznamového archu a zjištěné informace byly dále tříděny podle předem daných otázek či okruhů, které vycházely z výzkumných otázek, analyzovány a porovnávány s odpověďmi ostatních respondentů. Smyslem této práce bylo na základě provedeného výzkumu ukázat, zda a do jaké míry jsou služby sociálního poradenství využívány, jaké možnosti poskytují a co přináší lidem, kteří tyto služby využili. Z výsledků jasně vyplynulo, že využití těchto služeb je limitováno tím, že značná část rozvádějících se rodin nevyhledá z nejrůznějších důvodů tuto pomoc. Naopak v případě respondentů, kteří službu sociálního poradenství vyhledali, jim tato pomoc byla přínosem při řešení jejich problému a v mnohém i rozvod usnadnila.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.